Pojďme zahájit květen, měsíc panny Marie1) jitřní pěší pouťí ze Zlína na Velehrad. Pojďme především my kluci od kostela, kteří jsme nyní už většinou hlavou vlastní mladé rodiny, ale samozřejmě také vy, které vás to teprve čeká. Vyjdeme před svítáním, abychom nejpozději po poledni už mohli být se svou rodinou.
Při pouťi bychom se měli především modlit, odevzdat Bohu své díky a prosit za odpuštění, za potřeby naše i bližních a přímluvu vyprošovat také u panny Marie a svatého Josefa.
Půjdeme v den svátku sv. Josefa Dělníka, patrona všech otců a rodin 2)
Půjdeme na státní svátek v úterý 1. května 2018. Pouť začne ve 4:20 u Společenského Domu v Otrokovicích, kam nás doveze Autobus 70 ze Zlína, který jede 3:44 z Nám. práce (vyjíždí z Podvesné), pak přestoupíme na navazující autobus 55.
Minule jsme šli úbočím Chřibů přibližně 20,5km přes Žlutavu, Halenkovice, Košíky a Modrou. Letos to možná zkusíme jinou cestou. Čekají nás příjemné kopečky, les, krásné výhledy i NS Fauna a flora Chřibů.
Na Velehradě budeme mít Mši sv. v 10:30, přijede nám ji odsloužit P. Michal Zahálka. Domů se můžeme jet s rodinou, když za námi dorazí (viz. další odstavec), případně pojedeme autobusem/vlakem (se svézt s otcem Michalem, jestli tedy pojede zpátky do Zlína).
Milé manželky, dorazte za námi na Velehrad na Mši v 10:30, samozřejmě s dětmi (máme-li je doma)! Po Mši zajdeme do cukrárny, na oběd, na výlet nebo vyrazíme domů, podle toho jak se dál domluvíme.
Dobrou obuv a oblečení, reflexní prvek, čaj a svačinu. Dále růženec, kříž, zpěvník a písmo svaté.
Alkohol - kdo by měl o pouti představu jako o zapíječce za pochodu, není vítán. Zcela se zřeknout alkoholu je vítané, ale řekněme si, že by mělo být každého povinností dojít na Mši na konci poutě střízlivý.
Připravit se na pouť každý můžeme třeba svátostí smíření a modlitbou o zbožnost - jeden z darů Ducha Svatého3).
Smysl pouti je přiblížit se k Bohu, prohloubit se ve víře a pouť Bohu obětovat a prosit za svou intenci.
Cestou se pomodlíme růženec, díky, prosby, možná si přečteme něco z písma svatého, budeme rozjímat, zpívat (pokud zvládneme), ale také si povídat o věcech, které nás v životě potkávají. Můžeme si rozvykládat také Fatimské výročí a vše co se s tím pojí.
Je mnoho důvodů, proč se lidé všech zemí a všech stavů svěřují věrnosti a ochraně svatého Josefa. Pro otce rodin je vzácným zosobněním otcovské bdělosti a péče; pro manžely je dokonalým příkladem manželské lásky, smlouvy a věrnosti; …
Josef, příslušník královského rodu, sňatkem spojený s největší a nesvětější ze všech žen, pokládaný za otce Božího Syna, tráví ve skutečnosti svůj život jako dělník a vydělává pracným řemeslem všechno, čeho je zapotřebí pro vydržování jeho rodiny. Je tedy pravdou, že stav pokory není nic ponižujícího a že povolání dělníka je něco čestného a tím, že přivádí k mravnosti může být vysoce oceňováno.
Josef byl spokojen s tím málem, co vlastnil, snášel těžkosti spojené s tímto minimálním blahobytem s velkodušností v následování svého syna, který jako Pán všech věcí přijal postavení otroka a podrobil se trpělivě chudobě.
Lev XIII.: Quamquam pluries 1889