Pojďme zahájit květen, měsíc panny Marie¹⁾ jitřní pěší pouťí ze Zlína na Velehrad. Pojďme především my kluci od kostela, kteří jsme nyní už většinou hlavou vlastní mladé rodiny, ale samozřejmě také vy, které vás to teprve čeká. Vyjdeme před svítáním, abychom nejpozději po poledni už mohli být se svou rodinou.

Při pouťi bychom se měli především modlit, odevzdat Bohu své díky a prosit za odpuštění, za potřeby naše i bližních a přímluvu vyprošovat také u panny Marie a svatého Josefa.

Půjdeme v den svátku sv. Josefa Dělníka, patrona všech otců a rodin ²⁾

Letošní květen je také významný tím, že třináctého uplyne přesně 100 let od prvního zjevení Panny Marie ve Fatimě. To zjevení, které bylo potvrzeno největším novodobým zázrakem³⁾, které vidělo 70 tisíc svědků.

Půjdeme na státní svátek v pondělí 1. května 2017. Pouť začne ve 4:20 u Společenského Domu v Otrokovicích, kam nás doveze MHD ze Zlína

Půjdeme úbočím Chřibů přibližně 20,5km přes Žlutavu, Halenkovice, Košíky a Modrou. Čekají nás přijemné kopečky, les, krásné výhledy i NS Fauna a flora Chřibů. Trasa byla navržena s ohledem na délku, abychom stihli Mši svatou na konci.

Na Velehradě by měla být Mše sv. v 9:30 (přidáme se k poutníkům zo Slovenska). Domů se můžeme jet s rodinou, když za námi dorazí (viz. další odstavec), případně pojedeme autobusem.

Milé manželky, dorazte za námi na Velehrad na Mši v 9:30, samozřejmě s dětmi (máme-li je doma)! Po Mši zajdeme do cukrárny, na oběd, na výlet nebo vyrazíme domů, podle toho jak se dál domluvíme.

Dobrou obuv a oblečení, reflexní prvek, čaj a svačinu. Dále růženec, kříž, zpěvník a písmo svaté.

Alkohol - kdo by měl o pouti představu jako o zapíječce za pochodu, není vítán. Zcela se zřeknout alkoholu je vítané, ale řekněme si, že by mělo být každého povinností dojít na Mši na konci poutě střízlivý.

Připravit se na pouť každý můžeme třeba svátostí smíření a modlitbou o zbožnost - jeden z darů Ducha Svatého⁴⁾.

Smysl pouti je přiblížit se k Bohu, prohloubit se ve víře a pouť Bohu obětovat a prosit za svou intenci.

Cestou se pomodlíme růženec, díky, prosby, možná si přečteme něco z písma svatého, budeme rozjímat, zpívat (pokud zvládneme), ale také si povídat o věcech, které nás v životě potkávají. Můžeme si rozvykládat také Fatimské výročí a vše co se s tím pojí.

Je mnoho důvodů, proč se lidé všech zemí a všech stavů svěřují věrnosti a ochraně svatého Josefa. Pro otce rodin je vzácným zosobněním otcovské bdělosti a péče; pro manžely je dokonalým příkladem manželské lásky, smlouvy a věrnosti; …

Josef, příslušník královského rodu, sňatkem spojený s největší a nesvětější ze všech žen, pokládaný za otce Božího Syna, tráví ve skutečnosti svůj život jako dělník a vydělává pracným řemeslem všechno, čeho je zapotřebí pro vydržování jeho rodiny. Je tedy pravdou, že stav pokory není nic ponižujícího a že povolání dělníka je něco čestného a tím, že přivádí k mravnosti může být vysoce oceňováno.

Josef byl spokojen s tím málem, co vlastnil, snášel těžkosti spojené s tímto minimálním blahobytem s velkodušností v následování svého syna, který jako Pán všech věcí přijal postavení otroka a podrobil se trpělivě chudobě.

Lev XIII.: Quamquam pluries 1889