KVM (Kernel-based Virtual Machine, neboli česky Virtualizační stroj založený na linuxovém jádře) a QEMU (Quick EMUlator) jsou dvě samostatné technologie, které se ale používají spolu. Dohromady umějí vytvářet virtuální stroje (virtuální hardware) s vysokým výkonem.

• KVM je součástí linuxového jádra (od verze 3) a ke své funkčnosti potřebuje, aby procesor podporoval hardwarovou virtualizaci.

• QEMU může fungovat i bez KVM, vytváří (emuluje) hardware virtuálního stroje a na něm spouštět systémy (virtuální BIOS, který nabootuje z připojeného virtuálního disku atp.). Bez KVM všechny instrukce musí softwareově „přežvýkat“ a dále poslat skutečnému hardware ke zpracování. V módu s KVM je stále emulátorem hardware virtuálního stroje, většinu řízení ovšem už předává KVM a tedy jádru hostitelského systému, které již komunikuje přímo s hardware (procesorové instrukce hosta tak mohou být přímo předávány procesoru), čímž se dosahuje mnohem většího výkonu.

Virtuální stroj se vytváří příkazem qemu-kvm s mnoha parametry. Pro lepší správu se pracuje s knihovnou libvirt, resp. s některýmu příkazy, které poskytuje (např. virsh). Libvirt zastřešuje i spoustu dalších virtualizačních metod (např. XEN, LXC,…)

• běžně jako na normální serverové stroje přes ssh (resp. remote desktop / vzdálenou plochu u windows)
• zadní vrátka přes VNC

aptitude install qemu-kvm libvirt-bin

sudo virsh
sudo virsh list
sudo virsh create /etc/libvirt/qemu/vm3.xml
sudo virsh destroy vm3

sudo virsh autostart vm3