Obsah
Znalostní pracovník
Znalostní pracovník je ten, která si vydělává na živobytí tím, že rozvíjí a používá znalosti. Proces, pomocí kterého tvoří hodnoty probíhá v jeho hlavě, je částečně podvědomý a druhým člověkem nelze bezprostředně kontrolovat. Pracuje tak, že myslí.
- má znalost, která je pro podnik důležitá (a často je jediný, kdo ji má)
- umí tuto znalost prakticky využít
- ostatní pracovníci podniku tuto znalost nemají a mají k ní omezený přístup (například je časově nebo finančně náročné se ji naučit, nebo jim chybí nutná pomiňující znalost nebo dovednost)
- pracuje nejčastěji duševně
Čím vyšší je znalostní náročnost pracovní pozice, tím více znalostí potřebuje pracovník pro její vykonávání a tím těžší je ho nahradit. Takový pracovník vytváří větší náklady, ale také přináší větší hodnoty.
Pro skutečného znalostního pracovníka je typické, že svoji profesi zvládá lépe než kdokoliv ve firmě. Znalostní pracovník bude přínosem pro organizaci pouze za podmínky, že bude k organizaci loajální. Jeho znalosti se liší od ostatních výrobních prostředků tím, že je nelze zdědit, odkázat, koupit. Musí být získány každým jedincem a každý začíná od totální nevědomosti.
Řízení znalostního pracovníka
V naší společnosti nebyli dříve (před 21. stoletím) znalostní pracovníci tolik rožšíření a proto bývá ve vedoucích pracovnících zakořeněný tradiční, autoritativní způsoby řízení a kontroly tzv. manuálních pracovníků. Toto však u znalostních pracovníků značně selhává a způsobuje mnoho problémů, nedorozumění a ve výsledku znižuje eketivitu a produktivitu. Je prakticky nemožné jeho výkon jednoduše a bezprostředně kontrolovat a měřit.
Vztah znalostního pracovníka a manažera je potřeba pojmout nikoliv jako vztah domunijícího a podřízeného, ale na vztah dvou rovnocenných partnerů, jehož hlavním úkolem je spolupráce. Technická a společenský vývoj způsobují, že stále více pracovníků spadá do kategorie znalostní pracovník.
Aby znalostní pracovníci dokázali co nejlépe využít svůj potenciál, musí dostat jistou svobodu se samostatně rozhodovat.
Srovnání manuálního a znalostního pracovníka
| Manuální pracovník | Znalostní pracovník | |
|---|---|---|
| Pracovní postup | zjevný | skrytý |
| Viditelnost práce | vysoká | nízká |
| Vazba na výsledky | přímá a okamžitá | nepřímá, efekt se projevuje opožděně |
| Znalost | v hlavě manažera | v hlavě pracovníka |
| Reakce na podněty | stanovená | pracovník se rozhoduje sám |
| Kontrolu provádí | manažer | pracovník |
| Výkony se měří | souladem se standardy | na základě přínosu pracovníka |
| Role pracovníka | nástroj | prostředník |
„Klasický průmyslový dělník potřeboval kapitalistu nesrovnatelně více, než kapitalista potřeboval průmyslového dělníka…. Nejpravděpodobnějším předpokladem – a nesporně předpokladem, z něhož budou muset ve své činnosti vycházet všechny organizace – ve společnosti znalostí je, že organizace potřebuje pracovníka disponujícího znalostmi mnohem více, než on potřebuje ji.“1)